Duben 2009 EBRO

Jak jsme jeli na candáty

Je pátek 17.4 a mi vyrážíme na dalekou cestu do Španělska na horní přehradu Meqinenza. Jedeme ve složení já, Pavel, Franta, Pepa a Roman. Hlavním úkolem této výpravy je dostat loď z Čech do Španěl, kterou budeme používat při průvodcování. Při této příležitosti chceme zkusit sumíky na vábničku, i když víme že tento měsíc není příliš vhodný pro lov tohoto sladkovodního velikána, poněvadž je po tření candátů a sumci bývají nasycení. Bereme si i naše vláčáky na candoše.

Cesta ubíhá v poklidu a mi po 24 hodinách cesty zastavujeme ve městečku Meqinenza na spodní přehradě, kde nám budou kompletovat loď a osadí jí novým motorem Yamaha 50 hp. Po dohodě se domlouváme, že pro loď mi můžeme přijet v úterý. Ještě urážíme posledních 40 km a konečně zastavujeme u naší vily. Zjišťujeme , že voda v přehradě sloupla o 4 m za poslední týden a je řádně kalná. No nic. I když unavení po cestě, ale natěšení bereme vláčáky a jdeme zkusit candoše do nedaleké zátoky. Voda je opravdu moc vysoko , jsou zaplavený trávy a porost kolem přehrady. Třetím náhozem mám záběr, ale ryba padá. Pavel to samý. Po dalších pár náhozech už zdolávám prvního ostnatého krasavce. Je to krásná ryba a za pár okamžiků rybu vracím zpět do jejího rodného živlu. Za chvilku Pavel nachází pěkné místo a zdolává během chvilky 2 candoše. Po chvíli přidáváme ještě každý po jednom . Stmívá se a mi vyrážíme na naší základnu. Další dva dny chytáme stále jen ze břehu bez možnosti alespoň zavážky na sumíky, ale jsme docela úspěšní v lovu candátů jak na vláčku, tak ze dna, na rybičky. Tímto způsobem lovu chytáme úplně stejně jako u nás a jako nástrahu volíme oukleje, které se zde vyskytují ve velkém množství. Fanda zdolává na ouklej krásného sumíka. Je to boj, protože zabral na dvacítku monofil a břehy jsou plné potopených keřů a jiných překážek, ale Fanda je zkušený pardál a fousáč je za chvíli na břehu. Podaří se nám ulovit i pár slušných kaprů, i když je vidět, že se chystají splnit svojí reprodukční povinnost. Kolem břehů jsou jich snad tisíce a jsou to kapitální kusy z nichž někteří jsou jistě přes metr.

Je úterý a mi si jedeme konečně pro naší novou loď na spodní přehradu. Je to krása. Loď o délce 5,45m , osazená padesátkou, to bude střela. Podle konstruktéra má jet ve třech lidech až 68 km/h. Plní očekávání spouštíme naší krasavici na vodu. Za kormidlo sedá Pavel a jede ji poprvé projet. Za chvíli se vrací se slovy: „Tak to je teda mazec“. Dnes pojedeme vláčet až za ostrov , a to znamená 30 km po vodě. Loď to zvládá bravurně, i když jsme kapánek přeložení. Po příjezdu na nové loviště zdoláváme každý pár slušných candošů. Pro náš lov volíme zátoky s hloubkami kolem 4 – 6 m s mírně svahovitým dnem s výskytem překážek ukončeným hranou . Je tady krásně. Opeření zpěváci nám k tomu hrají koncert těch nejkrásnějších melodií. Začíná se zvedat vítr. Zvedáme kotvy a vracíme se do přístavu. Po chvíli vidíme, že vítr značně nabral na intenzitě a voda začíná cákat až do lodě. Je to zatěžkávací zkouška. Vlny jsou snad 1,5 m vysoké, ale loď jede dál. Je to paráda. Asi po 40 minutách konečně přistáváme. Mokrý ale spokojený.

Další den pro náš lov volíme zátoku, kde nefouká. I když se každý den dostáváme k vodě až kolem 10. Hodině, každý den je velice úspěšný v lovu candátů. V jedné zátoce s hodně členitým dnem ale hloubkou kolem 5 m dostávám krásný záběr a hned po záseku zažíná brzda kvičet jak o závod. Je to velká a těžká ryba a podle boje odhaduji krásného candoše. Protože chytám na dvacítku monofil a prut 10-30g, ryba je nekompromisní.Po 15 minutách krásného souboje se lodě objevuje krásný kapr. Nejprve si myslím, že je za košilku, ale ne .Naprosto regulerně spakoval moje kopyto o velikosti 8 cm. Je to krásná tmavá ryba o velikosti kolem 80 cm. Po chvíli ryba míří zpět do svého rodného živlu a mi opouštíme loviště. Protože konečně přestalo foukat, jdeme zkusit vábničku. Vybíráme si lokalitu na korytě s hloubkou kolem 16 m. Nastražujeme dva pruty. Jeden na karase a druhý na rousnice. Hned od začátku je jasné, že to nebude sranda. Ryby sice krásně reagují a zvedají se, ale jen přijedou k naší nástraze, chvíli ji pozorují a pak honem pryč. Přeci jen máme pár záběrů, ale jsou to ryby jen kolem 130 cm. Místní velikáni jsou přežraní candátů, kteří se tady třeli před nedávnem , a tudíž nemají zájem a naše lahůdky. Také teplota vody není nic moc. Kvůli tání sněhu v Pyrenejích se ochladila na 14 stupňů. V podvečer vyvážíme našim klukům pruty na sumíky. 3 pruty na kamennou montáž s candátem a karasem a 2 pruty na trhačku s candátem. Snad budou mít štěstí. Večer navštěvujeme naše kolegy průvodce s ostatních cestovek a u vínka se dozvídáme, že velcí sumci se vůbec nechytají ani na trhačku, a dokonce ani na pelety. Nejspíš se chystají pomalu do tření.

Další dny se věnujeme spíše vláčce a ta se zdá opravdu nejúspěšnější. Za nástrahy používáme kopyta o velikosti od 6 – 10 cm v různých barvách. Ty jak se zdá příliš nerozhodují, protože jdou prostě na všechny. Jde spíš o to, jestli se rybě trefíme před papulu. Velikost hlaviček volíme podle hloubky a reliéfu dna kde právě lovíme a to od 5 – 25 g. Podmínkou je pevný hák. Nám se nejvíc osvědčily hlavičky Mikado, které jsme zkoušeli i norských vodách při našich výletech s českou vláčkařskou reprezentací.

Pokud mám zhodnotit náš výlet v dubnu do Španěl, tak ho musím považovat velice úspěšný v lovu candátů na přívač i na rybky ze dna. Celkem jsme jich nachytali kolem 150 ks ve velikosti 35-75 cm. Sumíky jsme chytili pouze na vábničku a to 15 kousků do velikosti 130 cm. Kaprům jsme se příliš nevěnovali, ale potkali jsme pár českých part, které byly velice úspěšní. Chytali hodně ryb a mnoho z nich jich bylo přes metr. Loučíme se s krásnými zážitky, protože kde jinde si člověk zachytá lépe na candoše, než právě ve Španělsku . Více na www.sumci.com

Váš průvodce Michal Tichý