Duben 2010 na EBRU
Vážení čtenáři těchto řádek. Rád bych se s Vámi podělil o náramně prožitý týden na Ebru ve společnosti klientů, které jsem měl tu čest průvodcovat. Na jarní výpravu jsme se vydali tentokrát ve dvou skupinách. Jedna partička v sestavě Pepča, Aleš, Ivo a Jirka jeli na Ebro tranďákem, za kterým nám táhli (lodičku) Nitro s motorem o síle 250 koňských sil. Já jsem s druhou polovinou party, a to rodinkou Zimanovou, ve složení Peter, Patrik, Marko, letěl letadlem.
Strategie na tento týden lovu byla jednoduchá. Jaro je na Ebru nejlepší termín k lovu candátů na gumy a právě i z tohoto důvodu se na Ebro táhla loď s tak silným motorem, abychom projezdili co největší část přehrady a candáty, kteří budou při chuti, jsme rychleji našli. Rozdělili jsme se tedy druhý den po příjezdu na 2 skupiny s tím, že se každá loď rozjede na opačnou stranu od kempu, kde jsme byli ubytováni a budeme se průběžně informovat o průběhu lovu. Ovšem co čert nechtěl, po spuštění Nitra na vodu a přidání plynu nad dva tisíce otáček, se z palubovky ozval nepříjemný pískavý zvuk, který nám oznamoval, že máme na motoru závadu. Nezbývalo tedy nic jiného, než odvézt loď do nedalekého servisu v městečku Caspe, kde nám bylo oznámeno, že loď nám opraví za dva dny.
Tudíž jsem já s rodinkou Zimanových šel vláčet do nedalekých zátok ze břehu a druhá parta vyrazila vyhledávat candáty z mé lodě, kterou si o de mě kluci zapůjčili na celou dobu pobytu. Ze břehu se nám podařilo pochytat 12 candátů, kluci z lodě dosáhli úlovku asi 6 kusů. Ovšem již v tento den bylo jednoznačné, že candáti budou kousat jen v dopoledních hodinách. Po té už byla veškerá snaha přimět candáta k záběru zcela zbytečná. Další den probíhal zhruba ve stejném scénáři. Třetího dne nám byl dle slibu vydán opravený člun Nitro a mohli jsme konečně vyrazit na místa, kde jsem v tuhle dobu očekával candáty v co největších počtech.
Patrikův člun letěl po vodě neskutečných 85 mil v hodině (což je 136 km za hodinu). Musím uznat, že tato loď co se týče vláčení, je absolutně dokonalá. Stabilita této lodě je neuvěřitelná a možnost rychlého přejetí na různá stanoviště je vážně pecka. Takové vychytávky jako nádrže na ulovené ryby s průběžným automatickým vyměňováním vody, přední elektromotor na nožní pedál se zabudovaným sonarem, úložné prostory na pruty a další vybavení dělají z této lodě špičku na trhu.
Jak by řekl můj bratránek - až budu velkej kluk, tak si tuto hračku koupím. Jak jsem již podotknul na začátku, candáti nám nástrahy atakovali pouze v dopoledních hodinách, leč i přesto jsme denně nalovily cca 15 kusů solidních candošků kolem 60 cm. Největší kousek měřil 76 cm a ulovili jsme ho na woblera na troling. V odpoledních a večerních hodinách jsme se bavili lovem sumců na vábničku. Nejvíce byl tímto lovem zapálen Alešek, pro kterého to byla dá se říci vábničková premiéra a dařilo se mu, na to že voda měla kolem 13°C, opravdu skvěle. Vyvábil si zcela sám několik dorostenců a dvě solidní ryby 150 a 170 cm. Já jsem si jezdil zavábit s rodinkou Zimanových v nočních hodinách a taktéž jsme pochytali ze pár metrovek a jednu stošedesátku. Poslední den lovu jsem si vyrazil na vábku s Jirkou a po asi půl hodině si Jirka zdolal sumíka 203cm.
Co mě na této výpravě překvapilo, byl úlovek Ivoše, který při vláčce chytil krásného okouna říčního měřícího 38 cm. I pro tentokrát to byl na Ebru skvěle prožitý týden. Se skvělou partičkou již pravidelných návštěvníků přehrady Meqinenza na řece Ebro. Více o tom jak jsme na Ebru pochytali i v jiné období se dočtete na www.sumci.com.
Hodně nejen rybářských úspěchů přeje Pavel Straka.