Je září a my vyrážíme opět do Španělska na Ebro. Tentokrát naši sestavu posílil Marek, Ondrův brácha. Cesta je jako vždy zdlouhavá, ale bez problémů. Po nekonečné Francii se objevují Španělské pahorky, je neděle ráno a po 22 hodinách v autě jsme na místě.

V campu Sumci.com, kam nás kluci pozvali dáváme kafíčko, sprchu a  mluvíme o podmínkách k lovu. Dozvídáme se, že voda v přehradě klesá tak rychle, že v jejich campu se už nedá chytat. Připojujem tedy zapůjčenou loď a vyrážíme klikatou prašnou cestou mezi melouny a olivami k vodě. Po 20 minutách jsme na místě, kde se dá sundat loď na vodu. Další hodinu strávíme hledáním vhodného místa. Pomocí echolotu nacházíme konečně úsek, který se zdá atraktivní a je zde možné mezi skalami postavit tábor. Naši kamarádi z campu nám pomůžou druhou lodí vše přestěhovat. Pohled na vyložené věci ze dvou lodí nás mírně šokuje a to jsme se snažili brát jen nejnutnější vybavení. Čeká nás ta né moc záživná část naší výpravy, vybalování a stavění tábora, ale my jsme na to 4 a tak navečer už máme nejen postavený tábor, ale také zavezeno i pár sumčáků. Na oslavu této skutečnosti dáváme sklenku. Usedáme do sedaček a číháme.  Někteří z nás po náročné cestě usínají. Se setměním se ozývá rolnička, Ondra vybíhá a zasekává. Jakmile dostává sumce pod kontrolu, nabízí prut Markovi, který ještě takovou rybu nezdolával. Rozespalý Marek odpovídá: ,, Né děkuji, já až později“. Toto překvapivé rozhodnutí se mu nakonec vyplatilo. Ondra tedy dokončí zdolávání a při měření se nám ukáže pěkných 192cm. První večer, první záběr spokojenost je na místě. Ráno krmíme peletami a kukuřicí na kapry. Táta s Markem zůstávají v táboře a já s Ondrou vyrážíme vláčet. Po 10 minutách přichází první candát 75cm. 

Další záběry na sebe nenechají dlouho čekat a tak se celé dopoledne bavíme lovem candátů na woblery. Po příjezdu do tábora se rozjede kaprák a táta zdolává prvního kapra 92cm. Opět si uvědomujeme jaká pokladnice ryb Ebro je. První tři ulovené ryby: sumec 192cm, candát 75cm, kapr 92cm. Lepší začátek výpravy jsme si nemohli přát. Odpoledne zavážíme na sumce a vaříme guláš. Konečně něco teplého do žaludku po těch sušenkách. Ani jsme nedojedli a je tu další záběr od sumce. Chlapi nasedají do lodě a vyrážejí za ním, protože klade velký odpor. Tentokrát zdolává Marek a sumec mu dává pěkně zabrat. Asi po 20 minutách jesouboj u konce. Sumec má 206 cm, holt kdo si počká ten se dočká. Začal foukat prudký vítr, ale jak se zdá sumcům to vyhovuje, protože vzápětí se ohlásí další ryba na prutě. Jsem na řadě a tak po záseku nasedáme opět do lodě, protože sumec míří ke skalám, o které by mohl šňůru uříznout. Po 10 minutách je v lodi krásná 180. Fotíme a vypouštíme. Ondra zaváží na stejné místo a než dojede se člunem ke břehu je už další záběr a další ,,dvojka“. To už je jak v rybářském snu. Chtěli bychom už také zkusit vábničku, ale stále fouká silný vítr, tak jedeme na candáty. V táboře se kluci baví lovem plotic na feeder. Člověk se ani nerozkouká a je tu zase večer. Tentokrát přichází jen jeden záběr od menšího sumce. Ráno jedem já a táta do campu. Potřebujeme dobít baterie,telefony a také navštívit obchod v Caspe a doplnit zásoby potravin. Po příjezdu do tábora se konečně utišil vítr, tak vyrážíme s Ondrou na vábničku. Po 3 hodinách vábení, kdy se sumci zvedali, ale né a né zabrat, se přeci jen jeden menší spletl. Vracíme se zpět, Marek zrovna zdolává kapra 93 cm. Než stačíme nahodit, přichází další kapr 90cm. Už je zase večer, olejová hladina, vyrážíme opět na vábku. Bohužel nám dochází baterka u echolotu, vracíme se tedy, ale stihli jsme ještě sumce kolem 185 cm. Ráno už se zapůjčenou baterkou vábíme a vábíme s přestávkami celý den. V táboře kluci zdolávají kapra 17kg. Navečer přichází záběr a 195 je naše. Druhý den s Ondrou opět vábíme na místech, kde se nám ukazovali na echolotu slušné ryby. Máme záběr. Ondra mi předává prut a já zdolávám. No motá nám s lodí slušně a už to trvá pěkně dlouho.  Vše co já vší silou domotám, on jednoduše hned vymotá. Není to žádná sranda, k tomu všemu se ještě usmívat do foťáku, protože Ondra mě neustále fotí a škodolibě se na mě usmívá. Jako správná rybářka to nevzdávám, i když mě už všechno bolí. Asi po 20 minutách se nám konečně ukáže ,,kraken“ 228cm.

Mám velkou radost, zatím největší ryba výpravy. Chvíli oddechu a vábnička zase čeká. Dny tady hrozně letí, každý den pařáky, ten vítr měl něco do sebe. Je sobota a máme před sebou poslední 2 dny chytání. Jak jinak než je strávit na vodě s vábničkou. Všechny úlovky pilně zapisuji. Dneska se větším sumcům moc nechce, záběry sice přicházejí, ale hlavně od malých. Odpoledne si uvaříme něco k jídlu a jelikož začal zase foukat vítr, dnes už na vábničku nejedeme, rozděláme si vínko a klábosíme. Já a Ondra se přitom bavíme chytáním ouklejek a pár se nám jich povede. Zkoušíme nastražit jednu na candáta a záběr přichází asi za hodinku candát 70 cm. Večer se nekompromisně rozjel kaprák, vypadá to na velkého kapra. Prut Ondrovi divně cuká a ryba hodně jezdí do stran, což je na kapra divné. 

Chvíli si myslíme, že jsme uvázli za skálu, ale kdepak. Po 25 minutách se před námi vynoří sumec přes dva metry. Nechce se nám tomu věřit,ale je to  tak. Zdolat si sumce takové délky na kaprák  to je zážitek.Poslední den naší výpravy je nenávratně tu a je konečně pod mrakem. Ondra jede s tátou, pak i s Markem na vábku a opět 2 ryby okolo 180 cm. K večeru pak zkoušíme naposledy vláčku na candáty. Na wobler mi zabere sumec, přetahujeme se dobrých 15 minut, musíme ho dojíždět na motor, protože mi pomalu  vymotal celou cívku a hnout s ním skoro nejde. Nakonec mi to upálil a je fuč i s woblerem. Poslední zavážení na sumce, poslední šance si zdolat. Táta naší výpravu nakonec zakončil 150 cm sumcem. 

Ráno balíme, naskládáme věci do lodě a vyrážíme k autu. Vracíme loď, poděkujeme klukům za půjčení a perfektní servis, chvíli pokecáme a jedeme do campu, kde se  vysprchujeme, rozloučíme a razíme do Caspe koupit něco sebou k jídlu. Stavíme se podívat do rybářských potřeb a do místního baru na studené pití. Kluci si dají pivko do namražených půllitrů. Na cestě domů zastavíme ještě ve skladu Adidas, něco málo pokoupíme a směr domov. Cesta utíká celkem rychle, párkrát stavíme na kafčo, natankovat a v úterý odpoledne jsme již doma. Musím se přiznat, že tato výprava se mi líbila za všech výprav, na kterých jsem byla, nejvíce. Chytili jsme přes 10 kaprů, kde největší měl 93 cm a nejtěžší 17kg. Sumců jsme nachytali 40. Nejvíce nás potěšila 228 zdolaná na vábničku a 205 na kaprák. Je jasné, že to nebyla naše poslední výprava do Španělska na Ebro do campu sumci.com. 

Tak zas příště Kateřina Zrůstová (Hrouzková)